naštval ma. a akurát vtedy, keď som si myslela, aké je všetko úžasné.
vždy príde niečo, čo ten dokonalý moment skazí.
ale prečo on?! sakra. navyše išlo o úplnú sprostosť.
a ja... ja sa nedokážem naňho hnevať.
stačilo by jedno slovo a ja by som bola zas v tom stave, kedy je všetko najkrajšie.
to ma štve asi najviac.
to ma štve asi najviac.
namotala som sa. a to som nechcela, aby sa to niekedy stalo.
bože prečo? čo mám robiť?
Lásku nechápeme. Prostě milujeme:)
OdpovedaťOdstrániťObdobie zamilovavania sa je tým najkrajším, aj ked to momentálne pociťujes inak, ale ver mi, že ked to všetko dobre dopadne (držím palce!) budeš mať na to len same pekne spomienky :)
OdpovedaťOdstrániťPRESNE!!! poznám ten pocit..môže už sklamať akokoľvek, odpustíš mu vždy lebo je to ON
OdpovedaťOdstrániťno to je asi vždy tak, keď si myslíš, že už je všetko super, tak sa to z ničoho nič dojebe.. zákon schválnosti... :/
OdpovedaťOdstrániťpráve prežívam, tak tiež to bolo dokonalé, a zrazu bum, všetko je v kely... takže ti nepomôžem, čo urobiť .. sama neviem čo mam robiť..
OdpovedaťOdstrániťmojaaa :(
OdpovedaťOdstrániťnechcem aby si bola smutná. :/ viem ako sa cítiš. kľudne mi hocikedy napíš na facebooku, vyrozprávaj mi celý príbeh, rada si to všetko vypočujem. alebo ak sa budeš niekedy potrebovať niekomu vyplakať na virtuálnom ramene, som tu pre teba. :))
ja som sa za posledné týždne tiež brutálne namotala na chlapca, ktorého som pred tým na chodbách ani nezdravila. teraz pre mňa znamená až príliš, a ja so zlomeným srdcom môžem zase pokračovať v mojom hladaní si nového crush. zase to aj tak bude nesprávny človek. mám pocit, že mi je súdené vždy sa zamilovať do niekoho, kto by ma nikdy neľúbil, respektíve do nesprávneho človeka. och, a vždy je to hokejista. :D :(
julls vieš že ťa strašne ľúbim, však?! <3
myslím, že napriek všetkým pauzám by som nikdy nedokázala blog(spot)ový svet opustiť naveky. je to jednoducho časť mňa, nech to znie akokoľvek gýčovo, nedokázala by som proste prestať.
awww moja, keď sa budeš chcieť škeriť do monitoru povedz, ja niečo nové vymyslím. :))
náhodou to máš tuná na dw úplne top, na tvojom mieste by som tu zostala. (y)
ďakujem moja tebe prajem gl na dw. :3 :D // i jaké skratkové sme.
No, koukám. Právě mi taky psala kamarádka, že se jí nelíbí, jak mě má takhle omotanou kolem prstu, že by stačilo jedno milý slůvko a já znovu naklušu jak cvičenej poník. A já vím, že za rok, až se znovu uvidíme, dojde k tomu všemu znova, tedy pokud mě nebude ignorovat, ale to snad ne, on když se opije, tak mě neignoruje, takže by nemusel, ale prostě já bych ho chtěla nenávidět, tak moc bych chtěla.
OdpovedaťOdstrániťTi kluci jsou fakt hovada, to není možné. Nebo občas přemýšlím nad tím, jestli si to my holky moc neberem. Ale prostě ne, oni jsou hovada, necitlivky, vůbec nechápou.
Já měla právě v pondělí strašný vztek, strhala jsem závěsy a zničila spoustu věcí, do toho přišla mamka a začala na mě křičet, tak jsem jí vyřvala z pokoje ven a pak jsem si jen lehla do postele a usnula. A od té doby mám takový fakt divný stav, kdy se bojím, že co nevidět se prostě zhroutím. Jakože ne zhroutím, ale víš, jak to myslím. Protože je mi celkem fajn. Uvědomuju si, že se na mě vykašlal, ale taky si uvědomuju, že ač se budu snažit sebevíc, nepřestanu ho mít ráda. A vím, že tohle není konec, že je to jen další rozloučení a za rok znovu.
Víš, co udělej? To, co já. Vybij si vztek a pak usni, třeba se taky probudíš v takovým tranzu v jakým jsem momentálně já (fakt se tak cítím, jsem jak kámen, úplně nemám žádný emoce :D).
No, ono to bylo tak, že jsem mu vlastně napsala a on mi napsal, že jde lejt, radši než aby byl se mnou, takže mi tím dal dost jasně najevo, že mám vypadnout, že jsem byla nouzovka na jednu noc, co mě mrzí je to, že věděl, jak moc jsem do něj zamilovaná a stejně mi tohle udělal.
Jo, moje kámoška má taky připomínky k mýmu blogu občas, ale taky se snažím. Jenže prostě nemůžu tam napsat úplně všechno, co třeba ona neví, protože by si to přečetla, že. Nebo si na ní nemohu postěžovat. :D (I když si i kolikrát stěžuju! :D)
No, já právě to měla tak uplně hrozné! A prostě v jednu chvíli jsem strašně happy a pak bum. A teˇˇd mám ten fakt hodně divný stav a nevím, co si o něm mám myslet. Jsem prostě kámen, čau. :D
No on právě taky pořád chodí ven, pořád chodí pít a tak, takže podle mě měl kocovinu, no, ale stejně, nesnáším tohle. On by se mnou šel ven, kdybychom předtím ještě nebyli, jenže po tom školním gymplfestu, kde jsem tedy byla s ním, už na mě zvědavý není, že. Dostal co chtěl a já ve svý podstatě taky, jenže u mě je těžký to, že se nikdy nespokojím. Splní se mi jedno přání, chci víc a tak to funguje u mě, nikdy nebudu úplně spokojená.
No, jako určitě ke mě nějaké sympatie chová, jinak pochybuju, že by mi dal vůbec pusu, i když no... Já nevím, ono je to s ním složité, je hrozně komplikovaný a to je na tom to strašné, on mě má přečtenou, jsem jak otevřená knížka, ale on je prostě tlustý zamčený román, vzadu v knihovně na tý nejvyšší poličce, zamčený v sejfu. :D
Takže prostě nepoznáš, jestli tě má rád aspon trochu, nebo se s tebou baví jen proto, že ho to baví a přijde mu to jako sranda...
No, to je na tom seznamování takhle blbé no. Třeba ted si píšu s jedním klukem na karaoketexty a to je jako ještě horší než facebook, že. :D Ale tak mě se fakt asi nikdy nestalo, že bych si s někým psala na netu dřív než bych s ním byla venku. :D
No, jako moji rodiče jsou třeba o pět let, ale ono čím mladší jsi, tím divnější ten rozdíl je. Já se ted normálně bavím s kluky, kterým je třeba 27 a prostě není to divné, ale když mi bylo dvanáct a jim 22, tak to divné bylo, že. :D :D :D Ale já jsem fakt na starší, mám ráda kluky nad dvacet, někdo říká, že v tomhle věku mají rozum, to si sice nemyslím, ale myslím, že jsou prostě lepší, vyspělejší a víc sexy, jakože nechci aby to vyznělo divně, ale víš, jak to myslím. :D Já fakt nesnáším taková ta sedmnáctiletá ucha, co mají nohy jak já ruce. :D
No, já ted jedu ke kamarádovi, se kterým si hlavně píšu a volám přes net, takže sice je to jiné, ale stejně se taky bojím, že, co když se nebudeme mít o čem bavit, to bude fakt trapas. :D
Dievča, hovoríš mi ako z duše. Nechápem a neviem, prečo vtedy, keď je niečo úžasné, krásne, konečne všetko funguje tak ako má, niečo sa pokazí. Jedno jediné slovo, jedna jediná myšlienka to všetko dokáže zničiť. Možno to tak má byť, možno je to všetko na niečo dobré. Neviem. Ale pravdaže viem, ako cítiš, lebo aktuálne TO ISTE prežívam aj ja... možno je to iné, ale trápi ma to, načo by to ale malo trápiť? Stále sa to pýtam a potom nejaký ten vnútorný hlas mi odpovie "lebo ťa zaujíma". A veľmi. No ak to bolo vážne, skúste si to proste vysvetliť, síce neviem čo sa pokazilo, no určite si treba o tom pohovoriť a nie v sebe si hovoriť "prečo som to spravila" alebo "prečo to on spravil". Ono to určite zaberie ;)
OdpovedaťOdstrániť